Toflíkovy zápisky

Dnes tomu bylo přesně 100 let, kdy se schválila tehdejším parlamentem naše vlajka a státní symboly.
Od té doby uběhlo spousta času a Česká republika toho hodně zažila. Od různých politických režimů, změn názvů, změn státních symbolů až po obnovenou svobodu.

Pro mě je vlajka především symbolem hrdosti a vždy oporou, když je naše vlast v nesnázích nebo naopak plná radosti.
K české vlajce jsem se vždy nejvíce upínal, když jsem byl v zahraničí. Byla čest, jí nosit třeba na batohu, na sobě nebo ji nést v rukách. Bylo zajímavé sledovat reakce lidí kolem, protože byly různorodé. Ale měli něco společného, vždy to otevíralo dveře ke komunikaci a následnému povídání :-)
Člověk se toho hodně dozvěděl. Třeba to, že Češi jsou v zahraničí hodně známí a mají nás rádi. Nebo že většina lidí v zahraničí nás zná spíše pod označením "Československo" než "Česká republika".

Česká vlajka funguje i jako takový maják pro okolí.

Kdo by se chtěl něco více dozvědět o historii naší vlajky, tak se může podívat ZDE. Jsou to stránky Československé obce legionářské.

Něco málo se psalo i v časopise 100+1 ZDE.

A kdo nerad čte, tak má ZDE reportáž České televize.

Existují ale někteří lidé, kteří českou vlajku neuznávají a docela je i chápu.
Přece jen, když se někdo na něčem dohodne, tak to má splnit (dokonce na to byl speciální zákon). Bohužel, politici kteří nám tehdy vládli (bylo to za federace), udělali podfuk na bratry Slováky a Českou vlajku si zanechali i po rozdělení Československa 1.1.1993.