"Jsou to velice úspěšné hry, šest medailí je potřeba označit za vynikající výsledek," zhodnotil dosaženou bilanci krátce před koncem her předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. "Budou zapsané jako dobré hry, ač začaly nešťastně tragickou událostí a nepřálo počasí."

Českou medailovou bilanci otevřela zlatem Sáblíková na trojce, sbírku doplnila mírně nečekaným bronzem na 1500 metrů a uzavřela sice očekávaným, ale velice vydřeným triumfem na závěrečné pětce. Jako první český sportovec tak získala na zimních hrách tři cenné kovy.

"Je to malý zázrak. Je to především individuální úspěch její a trenéra. Vydala se ze všech sil, byla ale bezvadně připravená a je to individuální vítězství vůle. Skláním se před tím," řekl Jirásek.

Sáblíkovou napodobil běžec Bauer. Jeho cesta za zlatem se sice nenaplnila, ale dva bronzy jsou parádním počinem. Bronz získal bývalý vítěz Světového poháru na volné patnáctce a nejpřekvapivější bylo třetí místo štafety, o které se spolu s Bauerem zasloužili Martin Jakš, na třetím úseku Jiří Magál a takticky finišující Martin Koukal.

Šestou medaili přidala stálice slalomových svahů Záhrobská, trojnásobná medailistka z MS, která získala bronz.

Sečteno, podtrženo: do Kanady zamířila rekordní česká výprava, jež čítala 92 sportovců a měla i největší ambice, které v podstatě naplnila. Reprezentanti mají šest kovů, což je české maximum. Před čtyřmi lety v Turíně měli čtyři medaile. V československé historii "cinklo" v Sarajevu 1984 rovněž šest medailí, tenkrát ale nebyla ani jedna z nich zlatá.

Vedle medailistů se na olympiádě zaskvělo i mnoho dalších českých reprezentantů. Velkým příslibem na rychlobruslařském oválu je Karolína Erbanová, v horách se zaskvěl sjezdař Ondřej Bank, který měl při troše štěstí na dosah stupně vítězů v kombinaci. "Přesto jsem moc spokojen a neudělali jsme tady ostudu," zhodnotil Bank i za své kolegy.

Na můstku naznačil vzestup sedmým místem skokan na lyžích Antonín Hájek, stejně dopadlo družstvo. Sdruženář Pavel Churavý zase potvrdil pátou příčkou svoji skvělou výkonnost.

Lukáš Bauer

Devatenáctiletý Michal Březina je připraven převzít žezlo domácí krasobruslařské jedničky. Desátým místem vytvořil nejlepší český výsledek na olympiádě od bronzu Petra Barny z roku 1992. Nejlepší umístění na olympiádě zaznamenal bobista Ivo Danilevič, který se dvanáctým místem na čtyřkách rozloučil s kariérou.

Největším zklamáním her byli hokejisté. Ti navázali na čtvrtfinálové porážky z posledních tří mistrovství světa a neobhájili bronzové medaile z Turína. Tým Vladimíra Růžičky v čele s hvězdou Jaromírem Jágrem v osmifinále odvrátil blamáž proti Lotyšsku gólem v prodloužení, pak ale nevstřelil branku Finsku a na hrách skončil.

Bez očekávaného medailového vyústění skončila olympijská premiéra Tomáše Krause ve skikrosu. Boulařce Nikole Sudové sebral naději na očekávaný útok na "bednu" přetržený kolenní vaz měsíc před olympiádou. Kvůli zdravotní problémům odjížděli zklamaní snowboardcrossaři, asi více, než bylo reálné, se čekalo od Šárky Pančochové v U-rampě. Zklamaná odjížděla rychlobruslařka na krátké dráze Kateřina Novotná.

Z ostatních nikdo nepřekročil svůj stín. Přesto měli podle Jiráska na olympiádě své místo. "Zaslouží si to, byli pozvaní mezinárodními federacemi a bylo by nefér říci, že je nepošleme," řekl šéf ČOV. "Je to pro ně satisfakce za to, že ten sport dělají. Kdyby každá země vyslala jen kandidáty na medaile, jak by to vypadalo..."

Ač se olympiáda odehrála na druhé straně zeměkoule, dali o sobě pořádně vědět čeští fanoušci. Na sportovištích byli nejen vidět díky pestrobarevnému oblečení, ale také slyšet. "Takovou podporu jsem na mistrovství světa nikdy neměla. Bylo to skvělé," poděkovala za všechny bronzová slalomářka Záhrobská.

zdroj: ČT24 - ZOH 2010

Nejvíce se mluvilo o kontroverzní sáňkařské a bobové dráze, na které ještě před oficiálním zahájením her tragicky zahynul gruzínský sáňkař Nodar Kumaritašvili. I při závodech se několik sportovců zranilo, a tak sáňkaři své cíle pro jízdu v ledovém korytu poněkud přehodnotili. "Můj cíl je čtyřikrát dojet do cíle zdravý," uvedl například lichtenštejnský pilot dvojbobu Michael Klingler. A podobně na tom byl i bronzový sáňkař Patric Leitner, který hned po závodě ukončil kariéru. "Už nepojedu ani metr navíc. Asi bych se z toho nervově zhroutil," řekl.

Hodně zlé krve přinesl také závěrečný závod sdruženářů na velkém můstku, který výrazně ovlivnily povětrnostní podmínky. "Byla to totální fraška. Ani nestálo za to ráno vstávat. Udělali bychom líp, kdybychom zůstali v posteli a koupili si los do loterie," postěžoval si vedoucí francouzských sdruženářů Nicolas Michaud.

Asi nejnaštvanějším sportovcem her ve Vancouveru ale byl nizozemský rychlobruslař Sven Kramer, který na trati 10.000 metrů přišel o zlatou medaili jen kvůli chybě trenéra, který ho poslal do jiné dráhy a zavinil diskvalifikaci. "Pár kol před koncem jsem věděl, že je něco špatně. Viděl jsem svou přítelkyni na tribuně, jak se drží za hlavu, a říkal jsem si: 'Sakra, tady se něco pěkně podělalo'," uvedl po smolném závodě Kramer. Prezident MOV Jacques Rogge měl pro tuto událost trochu netypické vysvětlení. "Tohle byla ukázka mystiky olympijských her," řekl Rogge.

Zatímco na Kramera zaútočily mystické síly, krasobruslař Johnny Weir se prý jen tak ničeho nezalekne. Rozhodně ne svých soupeřů Jevgenije Pljuščenka a Evana Lysaceka. "Jezdím už dlouho na to, abych se bál čtverných skoků, létající blonďaté hřívy či opálené tváře. Nemám strach z ničeho, snad možná z členů PETA s kbelíkem krve," řekl v narážce na svůj spor s ochránci zvířat ohledně kožešiny na svém závodním úboru.

Zatímco pro některé sportovce byla jiná medaile než zlatá zklamáním, Slovinka Petra Majdičová si bronzu z běžeckého sprintu cenila více než dost. Vybojovala ho totiž i přes zlomená žebra, která si odnesla z drsného pádu při tréninku. "Tohle není bronzová medaile. Je to zlato s malými diamanty. Medaili jsem měla už za to, že jsem šla na start," řekla po finále dojatá Majdičová, než odjela do nemocnice s propíchnutou plící.

Jiní sportovci se však medaile nedočkali. Mezi nimi byl i lichtenštejnský sjezdař Marco Büchel, kterému se to nepovedlo ani na páté olympiádě po sobě. "Tak zas žádná medaile. Možná se kouknu do obchodu se suvenýry, jestli ji tam neprodávají, abych si ji alespoň koupil," žertoval sjezdařský veterán.

Legraci z vlastního neštěstí si uměla udělat také švédská sjezdařka Anja Pärsonová. Ta při sjezdu předvedla šedesátimetrový skok zakončený hrozivým pádem, ze kterého si odnesla naštěstí jen pohmožděniny. "Největší na zadku. Ale nevypadám na pohled moc dobře, možná dám nějaké fotky na web. Normálně se mi to nestává, ale teď na sebe mohu být pyšná, že také nějaké modřiny konečně mám a můžu se jimi chlubit," žertovala Pärsonová, do které se strefovaly i ostatní závodnice. "Zkombinovala hned dvě disciplíny. Alpské lyžování a skoky na lyžích," komentovala pád své soupeřky Kanaďanka Emily Brydonová.

Ve Vancouveru však došlo i na nečekaná setkání. "Nikdy jsem si nedokázal představit, že bych mohl jen tak klábosit s králem, který navíc má na sobě stejné kalhoty jako já," svěřil se kapitán norských curlingových reprezentantů Thomas Ulsrud, který spolu se svými spoluhráči upoutal pozornost především pestrobarevnými kalhotami. A to natolik, že si je oblékl i norský král.

Pomocí matematiky se pokusil šéf hokejové federace René Fasel vysvětlit, proč byly v ženském hokeji na hrách takové rozdíly. "V Kanadě hraje hokej 80.000 žen, v USA 60.000 a na Slovensku 267 žen. Když změří síly 80.000 žen s 267, tak to dá výsledek 18:0," vypracoval zajímavou rovnici.

Překvapivé vysvětlení nezdaru při běžecké štafetě pak měl norský veterán Odd-Björn Hjelmeset. "Posledních 14 dní jsem asi viděl až moc filmů pro dospělé. Mám totiž pokoj hned vedle Pettera (Northuga) a každou noc tam bylo dost živo. To je asi důvod, proč jsem to tak podělal," prozradil na svého kolegu. Northug však na rozdíl od Hjelmeseta unavený nebyl a stíhací jízdou dohnal ztrátu svého kolegy až ke stříbrné medaili pro Norsko. Sám ve Vancouveru získal dvě zlata.

zdroj: ČT24 - ZOH 2010

Plno šťastných a emotivních zážitků, ale i dojemných a smutných příběhů. Problémy s počasím a také tragickou smrt gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho, která rozvířila debatu o bezpečnosti nejrychlejšího ledového koryta v historii.

Dobře na hry bude vzpomínat i Česká republika, jejíž výprava získala dva zlaté a čtyři bronzové cenné kovy a byla nejúspěšnější v historii. Mezi největší hvězdy ve Vancouveru vklouzla na bruslích Martina Sáblíková, držitelka dvou zlatých a jedné bronzové medaile. Díky ní, dvěma bronzovým úspěchům běžců na lyžích a třetímu místu slalomářky Šárky Záhrobské skončilo Česko na slušivém čtrnáctém místě v medailové bilanci.

Té kralovali Kanaďané. Sice se jim na počátku soutěží příliš nedařilo, ale skvělý finiš v posledních dnech včetně hokejového triumfu znamenal čtrnáct zlatých medailí, což je historický rekord. S radostí červených barev a javorových listů, které zaplavily ulice Vancouveru a svahy Whistleru, kontrastovalo rozčarování ruské výpravy, která vybojovala jen tři zlata a neudělala si před další olympiádou za čtyři roky v Soči moc dobrou reklamu.

Absolutní královnou her se stala norská běžkyně na lyžích Marit Björgenová, která stála na stupních vítězů po všech svých startech. Jako jediná měla pět medailí, z toho tři zlaté. To už se podařilo pouze čínské reprezentantce v shorttracku Wang Meng, která ale k třem titulům už žádnou další medaili nepřidala. Mužům kraloval běžec Petter Northug z Norska, kterému se zpočátku moc nedařilo, ale nakonec má jako jediný muž čtyři medaile a z toho dvě zlaté.

Měly to být zimní hry, ale kvůli teplému a slunečnému počasí byly spíš jarní. Rozmary počasí dělaly organizátorům velké problémy hlavně v prvním týdnu. Několikrát se překládaly soutěže ve sjezdovém lyžování a také sdruženáři si stěžovali na neregulérní povětrnostní podmínky.

Za srdce vzal příběh kanadské krasobruslařky Joannie Rochetteové, které dva dny před začátkem soutěže žen zemřela maminka. Kanaďanka nakonec na led nastoupila a získala bronz, který oplakala.

Údiv vzbuzoval bronz slovinské běžkyně na lyžích Petry Majdičové, která krátce před sprintem spadla ze srázu do potoka, zlomila si žebra a přivodila lehký pneumotorax. V medailovém cíli pak zkolabovala bolestí.

Obdiv si vysloužila také švédská lyžařka Anja Pärsonová, která po dramatickém a vrcholně nebezpečném pádu při sjezdu druhý den nastoupila s pořádnou porcí modřin do superkombinace a získala bronz.

Zlou krev způsobilo rozhodnutí sudích, že nejlepší krasobruslařem je Američan Evan Lysacek namísto favorita z Ruska Jevgenije Pljuščenka. Ten jen s těžkým srdcem přijímal stříbro.

Tragédii si prožil nizozemský rychlobruslař Sven Kramer, který po triumfu na pětikilometrové trati ovládl i dvojnásobně dlouhý závod, ale byl diskvalifikován, protože ho kouč nasměroval do špatné dráhy.

Naopak do historie se zapsal norský biatlonista Ole Einar Björndalen. Přestože se mu moc nedařilo, nakonec získal šesté zlato a je s 11 cennými kovy za krajanem Björnem Dähliem na druhém místě historické olympijské bilance.

Samostatnou kapitolou bylo sjezdové lyžování. Vládli mu nečekaně Američané, a to ještě největší favoritka Lindsey Vonnová třikrát upadla. Umírnil se enfant terrible Bode Miller, který si přiveze domů nejen první zlato v kariéře, ale dokonce kompletní sadu medailí. Američané vybojovali na svazích Whistleru celkem osm medailí, zatímco favorizovaní Rakušané pouze tři, navíc o všechny se postaraly ženy.

Všechny příběhy ve Vancouveru ale barvitě dokreslili domácí fanoušci. Skoupili všechno červené, všechno s javorovým listem ve znaku. Křičeli, hulákali a plácali si. Vytvořili úžasnou atmosféru, rodinnou, plnou emocí. Byly to červené hry.

zdroj: ČT24 - ZOH 2010

"Skládám kompliment organizátorům her za jejich skvělou práci. Sportovci byli velmi spokojeni, stejně tak sponzoři, MOV i vlastníci televizních práv," uvedl Rogge na dnešní tiskové konferenci před ukončením her.

"Atmosféra byla fantastická, celé město hrami žilo. Takové nadšení jsem ještě nezažil," dodal.

Skvělá atmosféra ve Vancouveru je podle něj o to cennější, že hry začaly tak tragickou událostí, jakou byla smrt Kumaritašviliho při tréninku sáňkařů.

"Na Nodarovu tragickou smrt nikdo nezapomene. Zbytek her však zapříčinil, že zpočátku smutná atmosféra se tolik zlepšila," uvedl belgický funkcionář s tím, že po Kumaritašviliho smrti sám dvě noci nespal.

Podle Rogga je třeba, aby se MOV ze sáňkařovy smrti poučil a do budoucna hlídal sportovce před jejich riskantní snahou překračovat hranice lidských možností.

"Sportovci kvůli svým ambicím často překračují bezpečnou hranici a riskují. Naší povinností je chránit je před tímto riskováním. Máme morální zodpovědnost za to, aby hry byly tak bezpečné, jak to jen bude možné," prohlásil.

Rogga rovněž potěšilo, že průběh olympijských her nenarušil žádný dopingový případ. Z dvou tisíc provedených testů nebyl žádný pozitivní.

"Měli jsme sedm případů v Salt Lake City a sedm v Turíně. Tentokrát žádný. Ale uvědomujeme si, že nemáme úplně vyhráno, protože víme, že jsou nové dopingové metody. Proto si vzorky schováme až osm let," dodal.

Za výkony na hrách ocenil zejména švýcarského skokana na lyžích Simona Ammanna, který stejně jako v roce 2002 získal dvě zlata, norské běžkaře Pettera Northuga a Marit Björgenovou, jež ve Vancouveru vybojovala hned pět cenných kovů, nebo korejskou krasobruslařku Kim Ju-na, která vytvořila světový rekord.

Zvláštní ocenění si pak od Rogga vysloužily sjezdařka Anja Pärsonová a běžkyně na lyžích Petra Majdičová, které získaly medaili, přestože závodily se zraněním.