Jak si zapisovat a třídit poznámky
  • V době počítačů a internetu se nám už někdy nechce psát poznámky rukou.
  • Koneckonců, pokud vyučující dovolí a máte třeba k dispozici svůj vlastní notebook, proč ho nevyužít? (Určitě je nejefektivnější psát si poznámky přímo do computeru.)
  • Někdy lektoři dodají své poznámky – ať už před výukou nebo po, nebo jsou poznámky k dispozici na internetu (je fajn si je vytisknout a psát si do nich).
  • Přednášky dnes nejsou na VŠ povinné… ale pokud se opravdu chcete něco naučit, asi je to nejlepší věc, co můžete udělat – na přednášky chodit, psát si vlastní poznámky a tato „povědomost“ vám bude určitě dobrým základem později pro učení na zkoušku, i když se třeba v průběhu semestru nebudete nijak zvlášť učit (možná to platí zvlášť pro technické předměty jako je matematika, fyzika, deskriptiva, kterým je důležité porozumět, nejen se je našprtat).
  • Pokud budete spoléhat na poznámky svých kamarádů a spolužáků, že si je zkopírujete… samozřejmě je to možné, ale vězte, že to má svá úskalí… každý píše poznámky trochu jinak, trochu jinak přemýšlí a je vysoce pravděpodobné, že vám to pro vaše vlastní učení nebude až tak vyhovovat…
  • Je třeba si taky zvolit systém zápisu poznámek – nemít v tom zmatek - jednou A5, jednou A4, jednou do nějakého notýsku.
  • Nejlepší jsou asi nějaké karisbloky (kroužkové zápisníky) nebo prostě obyčejné volné listy papíru stejného formátu! (Třeba si můžete pořídit sešit A4 a postupně ho vytrhat), které potom můžete zařazovat do jednotlivých složek podle předmětů.
  • I zápisky v počítači je třeba třídit :-)
  • Doporučuji třídit docela brzy, dřív než mám po pokoji nepřehledné hromady papírů, u kterých budu jen velmi těžko potom odhadovat, co k čemu patří (včasné třídění určitě ušetří čas před zkouškou nebo před odevzdáním nějaké práce).
  • Zvýrazňování v poznámkách: něco hned, když si je píšete – přehlednost (fixy, zvýrazňovače, někomu stačí obyčejná tužka), něco stačí až před zkouškou, když zjistíte, že je v nich něco fakt hodně důležitého.
Shrnuto podtrženo: Důležité je = mít v tom systém!!! 50% úspěch při učení

Jak psát samostatné práce

Na VŠ se čím dál víc využívají samostatné práce, semestrální práce, projekty. Určitě je v tom záměr způsobit, aby studenti prokázali samostatné myšlení a někteří studenti se musí naučit samostatně pracovat. Mám tady pár praktických rad:
  • Zjistěte si a hlídejte si nejpozdější termín odevzdání! Podle toho si rozvrhněte čas, kdy na čem budete pracovat, kolik času vám to zabere atd.
  • Přečtěte si pořádně zadání… Taky svým studentům dávám semestrální práce. Učím management a chtěla jsem po nich 2-3 stránkové osobní zamyšlení nad sebou jako nad potenciálním manažerem (a některé konkrétní věci k tomu). Někteří studenti mi celou práci stáhli z internetu a byly to jen obecné teoretické povídačky. Jiní studenti mi zase poslali nádhernou, dokonale upravenou práci v pdf, která ovšem měla 15 stran. Co myslíte, ocení to vyučující, nebo ne? - Přečtěte si zadání!
  • Pokud si můžete vybrat téma a pokud třeba máte práce do více předmětů, přemýšlejte, co by se dalo spojit a co by se dalo vypracovat „společně“ (jako třeba část práce) a „zabít tak dvě mouchy jednou ranou“ (Podívejte se na prerekvizity jiných navazujících předmětů nebo se zeptejte studentů z vyšších ročníků…)
  • Pokud jsou to samostatné práce spojené s prezentací, nepodceňte prezentaci! Je důležité, jakým způsobem práci odprezentujete – naučte se dobře „prodat“, co jste vytvořili – úsměv, klid, jistota, přehledný a zřetelný projev, na druhé straně ne drzost a povýšenost.
Co když něčemu nerozumím?
  • První krok: znovu si to projít sám a zkusit na to přijít, jestli jsem nepřehlédl něco v zadání, v přednáškách...
  • Pak je určitě fajn konzultovat s kamarády a kolegy… možná oni rozumí a vysvětlí…
  • A když už to opravdu nejde, jsou tady i lektoři, kteří mají konzultační hodiny nebo se jich můžete zeptat po přednášce / ale doporučuji: nechoďte za nimi s banálnostmi, pokud, tak mějte velmi dobře připravené a formulované otázky, co chcete zjistit, případně jim řekněte, jak jste postupovali, když už jste ten problém řešili… / to platí i o zaměstnávání lektorů e-mailovými dotazy atd.
Jak se učit na zkoušky

Ještě stále taky studuji dálkově a když se učím na zkoušku, potřebuji samotu a klid, prostě soustředění a možnost rozvrhnout si čas tak, jak já chci.
  • Najdi si svůj styl učení: sám nebo s někým - někdo je možná jiný, dobře se mu učí s někým druhým, když si o tom společně povídají…. a zapamatuje si to… Mně osobně tato metoda připadá dost časově náročná, a taky „nebezpečná“, že se zapovídáme o mnoha jiných věcech než jen o učení, ale určitě, beru, že někomu to může vyhovovat :-)
  • Důležitá zásada: odhad času, kolik ho budu na učení na zkoušku potřebovat, abychom se nedostali do stresu.
  • To platí i pro odhad času mezi jednotlivými zkouškami – podle toho, kolik zkoušek budete mít, rozvrhněte si to předem, nejlepší je zkusit nějaký předtermín před Vánocemi, případně víc předtermínů...
  • Určitě si nenechávejte nejtěžší zkoušky na konec, je lepší je dát do první poloviny všech vašich zkoušek.
  • Střídej učení a odpočinek, který tě občerství.
Učení mám rozděleno asi na tři takové hlavní fáze a vím, že každou z nich musím projít, jinak by to pro mě bylo neefektivní:

1. Příprava na učení a orientace v učivu
  • shromáždit materiály (přednášky, knihy, jiné pomůcky…)
  • systém učení buď podle otázek, jsou-li dány, nebo si to roztřídění udělám sama (sama si vytvořím okruhy otázek, logicky, podle jednotlivých témat, tužkou si to označím, např. otázka č. 5)
2. Samotné učení – systematicky podle okruhů – otázek – tam záleží na vás, jak si to uděláte…
  • soustředěně
  • hravě (Já jsem hravý člověk a někdy jsem si učení zpříjemňovala např. tím, že jsem si házela kostkou, kterou otázku se mám teď učit.)
  • někdy výpisky, někdy jen poznámky (zdůraznění) v textu přednášek (učení)
  • u samotného učení je fajn si „jakkoliv“ pomáhat…. když máte třeba seznam položek, které musíte vyjmenovat, zkuste si najít nějakou „mnemotechnickou pomůcku“, která vám pomůže lépe si učivo zapamatovat…
  • prakticky: příprava na písemnou část zkoušky nejlépe po teorii nebo kombinaci – počítat, počítat, počítat - jen velmi málo lidí vypočítá příklad na základě naučené teorie. Člověk musí dostat do hlavy rutiny, které mu napomohou při pohledu na početní příklad, jaké použije vzorce a co by asi mělo vyjít.
3. Opakování
  • systematicky, hravě (Když už jsem všechny otázky prošla a naučila jsem se je, je to prima. Ale vím, že skoro všechno učení by bylo na nic, kdybych si ty věci nezopakovala. Teď už to jde všechno mnohem rychleji – zjistíte, že si už leccos pamatujete /a taky že si leccos nepamatujete…)
  • taky je fajn neopakovat věci už do úplných detailů… (Možná pomůže si představit, jak jsem na té zkoušce a vytáhnu si zrovna tuhle otázku, co tam tedy řeknu… )
                                                                      Danka Vopalecká
 
Zdroj: Modrá kůlna - Studenti pro Krista